Například když snímek 2 cm velkou housenku bude mít při měřítku 1:2 na snímači či filmu rozměr 1 cm. Pravé makroobjektivy nám dovolují dosahovat měřítka 1:1 a víc, takže velikost onoho předmětu na snímači či filmu odpovídá jeho skutečné velikosti nebo zvětšení až 30 násobném.
fotografované lepším makroobjektivem
Nejčastěji se makrofotografie používá na fotografování drobných živočichů, jakou jsou motýli, mouchy, včely,pavouci korýši.. malé rostlinky apod.
Díky dnešním technickým možnostem můžeme vstoupit do jiného pro lidské oko mnohdy nepoznaného světa plného bizardních růzností tvarů a barev .
Dnes nám možnost fotografováni makrofotografie poskytuje téměř každý řádový kompaktní fotoaparát .(většinou bývá označený květinkou) Některé z nich mají dokonce možnost přidání předsádkových čoček.
U digitálních i analogových zrcadlovek má fotografování makra vzhledem k širokému příslušenství mnohem větší možnosti a taky se samozřejmě dá mluvit
o mnohonásobném zvětšení mnohem větší kvalitě
a kresbě.
Rád bych vám přiblížil nebo připomenul alespoň ve stručnosti několik možností fotografování makra ,záleží na vás kterou volbu zvolíte .
předsádkové čočky
Asi nejlevnější a nejčastější možností jak začít s focením makra jsou předsádkové čočky které se upevní na objektiv a fungují jednoduše jako lupa.Síla čoček se uvádí v dioptriích a při jejich použití není možno fotoaparát zaostřit na nekonečno.Jako nejdelší možná vzdálenost zaostření je převrácená hodnota optické síly použité čočky. Např. při použití čočky 2 D pak místo nekonečna bude maximální dosažitelná vzdálenost 50 cm.Předsádkové čočky je možno koupit v jednotlivě ale také v sadách s různou sílou optického zvětšení ( 0,5D 1D,2D,4D) .Výhodou je že lze čočky spojovat a vzájemně spojovat
fotografované pomocí mezikroužku
mezikroužky
Další možností je použití mezikroužků které lze použít u přístrojů s vyměnitelnými objektivy jsou mezikroužky neobsahují žádné optické členy, jejich jediná funkce spočívá v oddálení objektivu od těla aparátu, čímž se posune zaostřovací rozsah. Při použití mezikroužku dochází, na rozdíl od předsádkových čoček, ke snížení světelnosti optické soustavy což bych pokládal za obrovskou nevýhodu .
helikoidní mezikroužek
Má v určitém rozsahu nastavitelnou délku, takže umožňuje plynulou změnu měřítka zobrazení. Jinak pro něj platí vše, co bylo uvedeno už u mezikroužků
makromněch na fotoaparátu
makroměch nebo také měchový výtah
Je speciální zařízení, které má v určitém rozsahu nastavitelnou délku, takže umožňuje plynulou změnu měřítka zobrazení funguje obdobně jako helikoidní mezikroužek který také umožňuje tak plynule měnit dosažené zvětšení. Vyrábí se i konstrukce umožňující připevnit k makroměchu reverzní objektiv, kdy pak lze dosáhnout extrémních zvětšení nevýhodou je cena která je několikanásobně vyšší, než u sady mezikroužků.
fotografované obráceným objektívem
reverzní objektiv
V podstatě většina objektivů předměty zmenšuje.Pokud této vlastnosti využijeme namontujeme ho na fotoaparát obráceně, budou scénu adekvátně zvětšovat . Protože to je ale mechanicky nemožné, je potřeba použít reversní soupravu, která nasazení „vzhůru nohama“ umožní. Jednoduché, ale v praxi zatížené řadou technických i ergonomických problémů. Leč možné.
reverzní párování objektivů
Je také možné spojit 2 objektivy jeden s kratší ohniskovou vzdáleností a druhý s ohniskem dlouhým a to slepenými přechodovými kroužky,v tomto případě nepotřebujeme shánět reversní soupravu ale jsme schopni si ji vyrobit sami za přijatelně nízkou cenu zakoupením 2 přechodových kroužků ,slepit j k sobě kvalitním vteřinovým lepidlem na kov a našroubováním skel k sobě.(druhý objektiv je pochopitelně otočený opačně) Sklo s kratší ohniskovou vzdáleností by mělo být na těle fotoaparátu a k němu slepenými kroužky našroubovaný druhý objektiv s dlouhou ohniskovou vzdáleností. Každopádně vždycky by to měly být objektivy s co nejlepší světlostí a postačí nám k tomu i nějaké staré ,,sklo,, z klasických fotoaparátů třeba někde z burzy.
makrokonvektory
Jsou mezikroužeky ale vybavené optikou (skly), která zdvojnásobuje ohniskovou vzdálenost objektivu a opět snižuje minimální zaostřovací vzdálenost. Nasazují se stejně jako mezikroužky mezi tělo fotoaparátu a normální objektiv. Stejně jako u mezikroužků snižuje světelnost objektivu cca o 2 clonová čísla.
telekonvertor
Je optická soustava s udaným koeficientem prodloužení ohniskové délky objektivu a tedy i zvětšením měřítka zobrazení, nejčastěji 1,4x nebo 2x. Vkládá se mezi tělo a objektiv jako mezikroužek. Špatné je že snižuje světelnost objektivu o jednu (1,4x) nebo dvě (2x) clony. Jeho výhoda je v tom, že ze stejné vzdálenosti od fotografovaného objektu dostanete 1,4 nebo 2-násobně větší obraz. Jeho určení je původně prodloužení ohniskové délky teleobjektivů (proto telekonvertor), ale nic nebrání v jeho využití ke snímkům zblízka. U telekonvertoru si raději prověřte kompatibilitu s objektivem, ke kterému jej chcete použít. Špatnou volbou může dojít k mechanickému poškození jak objektivu, tak telekonvertoru.
fotografované lepším makroobjektívem
makroobjektivy
Jsou speciální typy fotografickéch objektivů, které umožňují plynule měnit měřítko zobrazení až
do makrooblasti 1:1 bez jakýchkoli dalších technických pomůcek.
Je optimalizován pro zaostření na krátké vzdálenosti, ale to nijak nebrání jeho využití pro portrét, zátiší nebo krajinný detail. Právě naopak, makroobjektivy patří tradičně k opticky vynikajícím sklům se schopností příjemně zneostřit nebo spíš rozostřit oblast snímku mimo hloubku ostrosti.
Nejčastěji používané jsou makroobjektivy s ohniskovou vzdáleností kolem 100mm, ale jsou i 50mm nebo 180mm varianty.
Čím je ohnisková vzdálenost větší, tím je větší i odstup od fotografovaného objektu, zároveň ale narůstá technická náročnost záběrů zejména z důvodu snazšího rozhýbání snímků.
fotografované makroobjektívem
Je to asi nejideálnější řešení pokud vlastníme zrcadlovku
a chceme dosáhnout opravdu co nejdokonalejších snímků a co nejzajímavějších záběrů.
Jednoznačně doporučuji všem vážnějším zájemcům
o makrofotografii.
Silvestr Szabó © 2008
